Tento příběh začal už asi v mých sedmnácti (2006), kdy jsem si poprvé umanula, že si pořídím Louis Vuitton kabelku – „pravou“. Tušila jsem, že za ni dám velký obnos, a že to tím pádem bude hodně, hodně hodin práce. Kór když jsem si přivydělávala jako hosteska nabízející ochutnávky jogurtů nebo čokolád v supermarketu. O tom, jaké šílené brigády jsem si odpracovala, bych také mohla napsat celkem slušný článek.

Moje vysněná taška se jmenovala Alma Epi Leather Electric Noir PM. Název nemusím nikde ani dohledávat, protože si to pamatuji přesně. Dokonce se ještě pořád prodává. Háček je v tom, že LV každý rok trochu navyšuje cenu a nikdy nenabízí slevy. Tohle je hodně, hodně proti mojí teorii, že nakupuji jen výhodně. Brigádničila jsem během celého školního roku, ale nějvětší kapacitu pracovat jsem měla vždy přes hlavní prázdniny. Každé léto jsem si tedy stanovovala cíl ušetřit na Almu, i kdyby mě stála celé dva měsíce práce. Jenže jsem to vždy stihla utratit dřív, než se mi podařilo dosáhnout stanovené částky. Takhle se to opakovalo celkem pět lét.

V roce 2011 jsem měla konečně „lepší“ brigádu v kanceláři, kde jsem strávila 8 hodin denně. A hned po práci jsem běžela na nějakou další hostesingovou směnu. Už to naštěstí nebyly ochutnávky, ale třeba odškrtávání hostů ze seznamu pozvaných na společenském galavečeru. O víkendu jsem jezdila na hudební festivaly, opět ne jako divák, ale jako promotérka propagující nejmenovanou značku alkoholu.

Přišlo září 2011, já měla našetřeno a….utratila jsem to za svojí první letenku do Asie. Tři týdny parádní dovolené za cenu jedné kabelky. Bohužel mě můj sen ani přes všechny ty zážitky nepustil a během dalšího školního roku jsem se zase těšila na léto, až si na Almu konečně opravdu vydělám.

Musela jsem se teď podívat do telefonu a najít print screen z internetového bankovnictví. Stojí tam: 24.8.2012 (opět na konci léta), transakce 31 500 CZK. Po tolika letech se mi to skutečně podařilo, odpracovala jsem přes 260 hodin a prožila si nejtrapnější návštěvu obchodu v životě (měla jsem studentský účet s nízkým denním limitem, takže jsem ještě při placení musela volat na infolinku banky, aby mi transakci povolili). Nevím, jak se mi to mohlo stát – sice jsem si odnesla vytouženou Almu, ale v jiné barvě! Prostě se mi v ten den, na který jsem čekala doslova věčnost, líbila béžová. Nejspíš protože jsem na sobě v době nákupu měla krémové šaty, a světlá barva mi tak ladila více. Nejméně týden jsem z mého „životního nákupu“ nemohla spát a chtěla jsem si tašku jít vyměnit, nebo ji úplně vrátit.

Neustále jsem si kabelku prohlížela a říkala si, že to není možné, že TOHLE mě stálo těch 300 hodin práce na brigádách?!

M.M. před 10 lety

Pořád ji mám doma. Je jako nová. V krabici – místo certifikátu za školení „hodnota peněz“. Pokud byste měl někdo zájem se taky vyškolit, ráda vám ji prodám 😀 (Aktuálně stojí 1890 EUR, a to se vyplatí!)

Proč to vše píši? Jednak, abych zavzpomínala, jaká jsem byla trubka. A také jsem se chtěla dostat k termínu „cena za jedno nošení“. Kolikrát si danou věc musím vzít na sebe nebo ji použít, abych ji dostatečně umořila. Almu bych si musela vzít minimálně 1000x, abych nákup mohla považovat za rozumný.