Pokud jste na mateřskou nastupovala ze zaměstnání, možná vás už napadlo přemýšlet o tom, jak to „všechno“ zvládnete, až se budete muset vrátit zpět do práce na 8 hodin denně. Věřím, že minimálně jednou vám naskočila myšlenka o možnosti vlastního podnikání.
Já vám dnes nabídnu, ze svého pohledu, 3 důvody, proč je nejlepší čas podnikání vyzkoušet právě při mateřské nebo rodičovské.
Jestli se řadíte mezi „opatrné potenciální podnikatelky bojích se rizika a všeho neznámého“ , tak mám pro vás tyto povzbuzující argumenty:
- Právě na mateřské nebo rodičovské máte jistotu, že vám každý měsíc přijde od státu předem známá suma, s níž můžete hospodařit podle plánu. Je pravda, že do podnikatelského nápadu investujete svůj čas, který byste jinak mohla věnovat na něco jiného (ale také by to mohl být čas promrhaný prohlížením Instagramu nebo sledováním seriálů). Navíc jste paní svého času a můžete se sama rozhodnout, kdy a kolik času na rozvíjení nápadu věnujete.
- Toto období je pro zahájení podnikání nejvýhodnější i z daňového hlediska, pokud se vydáte cestou živnostnice (= OSVČ = osoby samostatně výdělečně činné). První nejvýhodnější doba byla během studia (kterou jste nejspíš prošvihla), druhá při zaměstnání (,ale kdo by chtěl dělat dvě práce zároveň), a tří právě TEĎ při pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku. Další šance na podobné podmínky bude v důchodu, ale to je s ohledem na penzijní systém v nedohlednu. Veškeré vyjmenované fáze života spojuje status vedlejší OSVČ, ze kterého plynou následující daňové výhody. Během prvního kalendářního roku nemusíte platit žádné zálohy (na daň z příjmů fyzických osob, na zdravotní pojištění, ani na sociální pojištění). Pokud se vám bude během startovacího roku dařit, ale „ne zas tak moc“, nebudete muset za uplynulý rok, při podání Přehledu o příjmech a výdajích, nic doplácet (kromě minimálního příspěvku na zdravotní pojištění). Že jste nevydělala „až tak moc“ poznáte podle toho, zda se s výdělkem vejdete pod tzv. rozhodnou částku.
Uvedu příklad:
Mazaná matka se v lednu 2022 konečně odhodlala rozjet e-shop s vlastnoručně háčkovanými hračkami. Hned po Novém roce běžela na živnostenský úřad, aby si založila živnostenské oprávnění. Mazaně pro jistotu ve formuláři zaškrtala více možných oborů podnikání volné živnosti, kdyby se jí náhodou podnikání do budoucna zalíbilo natolik, že by rozšířila samotný prodej hraček třeba o vedení kurzů háčkování. Zaplatila jednorázový správní poplatek 1000 Kč a do týdne dostala doporučeným dopisem přidělené IČO (živnostenské listy už se nevydávají). Že si založila živnost, nahlásila na správu sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně. Toť vše, pro pořádek!
Během prvního roku na rodičovské stíhala háčkování jen po večerech, proto zvládla za první rok prodat hračky jen za 120 000 Kč. Rozhodná částka pro rok 2022 byla stanovena 93 387 Kč. Mazaná matka vede daňovou evidenci (nikoliv účetnictví) a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60% příjmů, a tak 93 387 Kč poměřuje se svojí vypočtenou částkou 48 000Kč (= 120 000 Kč – 60% z 120 000 Kč). Dokonce, i kdyby utržila téměř dvojnásobek, konkrétně 233 000 Kč (233 000 Kč – 60% z 233 000 Kč = 93 200 Kč), do limitu se stále vejde. Za rok 2022 tedy nebude platit žádnou daň z příjmů, ani sociální pojištění. Pouze na zdravotním pojištění doplatí 3240 Kč za celý rok (= 50% stanoveno státem * 13,5 % sazba ZP * zisk 48 000 Kč, a od roku 2023 bude na zdravotním odvádět zálohy ve výši 270 Kč. Ostatní odvody, daň z příjmů i sociální pojištění, vyjdou NULA a v dalším roce nebude muset podnikající maminka platit ani žádné jiné zálohy (kromě zmiňovaného zdravotního pojištění).
K příkladu se hodí ještě připsat, že uváděná rozhodná částka platí v této plné výši, pokud podnikáte celých 12 měsíců v kalenářním roce. Pokud se rozhodnete začít v průběhu roku, je potřeba rozhodnou částku vydělit 12 a vynásobit počtem „aktivních“ měsíců. Úplně konkrétně to znamena, že když si založíte živnost v průběhu března, posuzujete své příjmy vůči deseti dvanáctinám rozhodné částky.
Pozn.: Výdajový paušál procentem z příjmů u živnostenského podnikání je 60 %, u řemeslnných živností pak 80 %. 80 % je také u zemědělské výroby, lesního a vodního hospodařství. V příkladu jsem uvedla 60 %, protože je to nejčastější procento u většiny živností, které si maminky při rodičovské vybírají jako obor svého podnikání. - Pokud vás můj výpočet nepřesvědčil k okamžité akci, máte teoreticky čas až do 4. narozenin (vašeho posledního) dítěte. Respektive, výhod statusu vedlejší OSVČ můžete využít po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku, což je možné právě do 4 let věku dítěte. Tak si pospěšte, až můžete takřka bezstarostné podnikání testovat co nejdéle!

Protože mi průběžně přicházejí dotazy, kde co a jak v souvislosti s účetnictvím, připíši i #mazanetipy, které bych bývala v začátcích podnikání ocenila:
Jakmile začnete svoje výrobky nebo služby prodávat za peníze, musíte kupujícím vystavovat daňové doklady o přijaté platbě. Nejčastěji to bude příjmový pokladní doklad (pokud prodáváte v hotovosti) nebo faktura (obvykle při platbě na účet). Pro zjednodušení fakturace doporučuji Fakturoid nebo iDoklad. Pokud máte ale faktur za měsíc málo, určitě postačí i Excel nebo GoogleSheet (vzor faktury se dá najít na internetu). Osobně fakturuji už 10 let v Excelu (mám vlastní šablonu), Fakturoid jsem také nějakou dobu používala (do určité chvíle jej můžete používat zdarma, ale neplacená verze má jen omezený počet odběratelů, kterým můžete faktury vystavovat). Tyhle účetní aplikace mají velkou výhodu, že za vás ohlídají limity pro plátcovství DPH, připomínají termíny různých daňových přiznání a účetní/ účetní firmy, které vám později spravují celé účetnictví a daně jejich přehlednost a automatizaci při předávání dokladů také ocení.
V příkladu výše, kde mazaná matka háčkuje hračky se objevuje pojem daňová evidence. Daňovou evidenci mohou vést pouze osvč, ne firmy. Firmy (nejčastěji s.r.o., a.s.) vždy vedou účetnictví. Podle mého názoru na daňovou evidenci postačí podnikatel sám, alespoň prvních pár let. Maminka začínající s podnikáním při rodičovské si první rok jen sleduje kolik vydělala (= přijaté platby), v dalším roce už si musí ohlídat zálohy na zdravotní pojištění, případně pak i na sociální pojištění, nebo při vyšších výdělcích i na daň z příjmů. Pořád na daňovou evidenci ale může podnikající maminka stačit sama a zabere jí to pár minut měsíčně. Náročnější může být první (a pak samozřejmě každé další) daňové přiznání. Teď mám na mysli přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby (odkaz na EPO = elektronické podání). Podnikatelé vyplňují navíc i Přílohu č. 1, kde rozepisují své příjmy a výdaje související s jejich podnikatelskou činností. Na podání daňového přiznání je možné využít pomoc certifikovaného daňového poradce. Cena za jeho služby se odvijí podle náročnosti/ komplikovanosti podnikatelovy daňové situace (setkala jsem se s ohodnocením 1 500 – 10 000 Kč). Daňový poradce za vás přiznání po poskytnutí podkladů připraví, spočítá, odevzdá na finanční úřad a zároveň ručí za jeho správnost.
V situaci, kdy máte opravu hodně dokladů a hlavně hodně výdajů, které po sečtení převyšují daňový paušál (u háčkování to bylo 60 % dozažených příjmů), může být výhodnější uplatňovat reálně vynaložené výdaje. Jelikož to bude nejspíš obnášet mít pořádek ve velké spoustě papírů, přavděpodobně budete potřebovat účetní nebo účetní firmu, která se vám o vedení celé daňové evidence/ účetnictví postará.
#mazanytip: Za všech okolností si od samého začátku podnikání evidujte vystavené faktury a k tomu přijaté platby. Třeba v Excelu. Znát své příjmy musíte – kvůli finančnímu úřadu. V první řadě kvůli daňovému přiznání (pokud se dobrovolně přihlásíte k paušální dani, tak daňové přiznání sice nepodáváte, ale přehled o příjmech si vést musíte), případné kontrole z finančního úřadu a také, abyste si pohlídali limit obratu 1 000 000 Kč, po jehož překročení se stáváte plátcem DPH. Plátci DPH si obvykle jen těžko zvládají za sebe připravovat kontrolní hlášení, podávat přiznání k DPH, apod., takže v této situaci už se na účetní firmy obrací téměř každý podnikatel.
Poslední #mazanytip nebo spíš finanční rada od M.M. je, abyste si od první vystavené faktury dávali 15 % všech příjmů stranou. Představte si, že z každé přijaté tisícovky si odložíte 150 Kč do „fondu na daně„. Rezervu si tvoříte dobrovolně na případnou daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění (pro případ, že nakonec překročíte rozhodnou částku). Netvrdím, že celý fond pak na odvody státu padne, ale je dobré mít rezervu a nebýt překvapen, až na odvody dojde (zpravidla po prvním roce podnikání, obvykle v březnu následujícího roku)! Zdravotní pojištění budete jako jediný odvod platit, nebo zpětně doplácet (pouze po 1. roce podnikání) VŽDY. Pokud si vše správně nastudujete, a následně si v daňovém přiznání uplatníte odčitatelné položky od základu daně, stejně tak veškeré slevy na dani, na které máte nárok, ještě vám ve fondu zbyde. Tuto radu bych dala všem maminkám, které začínají s podnikáním při rodičovské. První rok totiž snadno nabydou dojmu, že krásně vydělávají, protože nejsou povinny hradit žádné zálohy. Rána může přijít po prvním roce podnikání, kdy podávají své první daňové přiznání a přehledy na ČSSZ (ohledně sociálního pojištění – formulář zde) a na svoji zdravotní pojišťovnu (ohledně zdravotního pojištění – formulář OZP zde, VZP zde), aniž by sledovaly rozhodnou částku.