Posledně jsem si povzdychla nad výsledky nejnovějšího měření finanční gramotnosti, ve kterých stálo, že jen polovina českých domácností by byla schopna pokrýt životní náklady po dobu delší než 3 měsíce, 27 % domácností déle než šest měsíců, a že 16 % lidí by s penězi nevyšlo ani jeden měsíc.

Finanční rezerva

Nabízím tedy plán cesty ke spoření, respektive vytváření finanční rezervy, která vás může bavit. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i mladá holka, co rozfofrovává každý měsíc celou výplatu, se může dopracovat do bodu, kdy bude mít našetřeno i na celé období, které plánuje být na mateřské/rodičovské dovolené.

Já „dokázala“ ve svých dvaceti letech utratit i značnou část stavebního spoření, které mi darovali rodiče, za značkové oblečení (drahý kabát, nová kabelka & pásek & peněženka, kvalitní kožené kozačky) – během jednoho měsíce, bohužel. Když se mě pak mamka ptala, jestli ty peníze ještě mám, byla mi dost hanba. Ten moment beru jako zlomový! Slíbila jsem si, že utracenou částku (asi kolem 35 – 40 tisíc) co nejdříve naspořím zpět, a že půjdu ještě dál. Začala mě motivovat vidina vlastního vysněného bydlení.

jak spořit?

Důležité je stanovit si cíl, respektive dva. Jeden (hodně) vzdálený, klidně spíš přání. Záleží na výchozí situaci, ale může to být: rezerva ve výši 6 měsíčních platů/ mezd, rezerva ve výši ročního výdělku, rezerva na celou dobu rodičovské dovolené, 20% hodnoty vysněné nemovitosti (abych dosáhla na hypotéku), magický milion nebo mnohem víc.

A druhý – menší cíl, který se bude postupně posouvat, jakmile jej dosáhnete. K vysněné částce tedy vede cesta přes dosahování několika dílčích cílů/ milníků. Pokud začínáte jako já, když mi bylo 20, tak to budou milníky jako například: dostat se na původní částku stavebního spoření, které mi dali rodiče -> 10 000 Kč -> ušetřený měsíční příjem -> mít ušetřeno na dva -> tři -> čtyři měsíce života -> 100 000 Kč -> na 6 měsíců života -> na celý rok -> na základ hypotéky, atd.

(Mně se do toho ve dvaadvaceti bohužel ještě vkradl takový jeden nešťastný nákup, který mě zase vrátil na začátek, ale pak jsem hned pokračovala ve spořící cestě dál, a už z ní nesešla.)

Mimochodem, když si hypotéku konečně vezmete, začínáte s vytvářením rezervy znovu. Vlastně začínáte znovu ještě dřív, než úvěr čerpáte, protože finanční polštář potřebujete mít i po celou dobu splácení. Ale nechci rovnou demotivovat, když mi článek vyšel tak hezky na začátek roku, kdy si lidé dávají předsevzetí 😀

Poslední a za mě nejdůležitější „tajemství“ úspěchu. Odkládat si na spoření hned, jak dorazí peníze na účet. Ze začátku to mohou být manuální přesuny, později trvalé příkazy. Pokud jste na úplném startu, tak to bude chvíli trvat, než najdete nejvhodnější klíč. Vyzkoušejte odkládání konkrétní fixní částky nebo % z výplaty. Případně si můžete navíc ještě dávat „do prasátka“ za věci, které jste si původně chtěli koupit, ale odpustili si je.

Tak kdy začínáte?