Nechci se tu pouštět do žádných porodních rad, ale dovolím si nabídnout praktické tipy, na co se můžete jako PRVORODIČKA připravit dopředu.

Manipulace – naprosto se vším, co jste doposud nepoužívali nebo neznali:

  1. Autosedačka/ vajíčko – první “nová” věc, kterou použijete hned při odchodu z porodnice (teda hned po vlastním oblečení pro miminko, ke kterému se ještě vrátím). Nacvičovala jsem polohování a vyměřila si popruhy. Meda se narodila ještě v zimě, takže jsem měla rovnou provléknuté pásy skrz zimní fusak. Jestli to chcete dotáhnout, tak si může vyzkoušet i připásání vajíčka přímo v autě.
  2. První oblečení, ve kterém si miminko odnesete z porodnice – já na dceru soukala jedno body a tepláky snad 20 minut, a strašně u toho vřeštěla. Body doporučuji zavinovací a zapínací na patentky, rozhodně ne přes hlavu.
  3. Skládání a rozkládání kočárku (do auta) – podívat se na instruktážní video na Youtube bohužel opravdu nestačí, #ozkoušenozavás. Figurant ve videu od Cybex skládal kočárek necelých 30 vteřin, jednou rukou. Náš první výlet do přírody se právě kvůli neschopnosti složit kočárek, v neustále se zhasínající garáži, nekonal. Nemohli jsme najít, kde je to kouzelné tlačítko, které podvozek sklopí na jeden klik, a neustávající řev malé Medy tomu moc nepřidával. Pokud chcete být 100% připraveni na první výjezd, můžete si kočárek zkusit napasovat i do kufru auta. Převoz kompletní výbavy, byť jen na víkend, je teprve Tetris.
    A jen tak mimochodem, kšilt na stříšce od korbičky kočárku jsem objevila až po dvou měsících procházek..
  4. Šátek nebo nosítko – troufám si tvrdit, že plyšák nebo polštářek budou trpělivější než vaše dítě.
  5. Vanička & přebalovací pultna první domácí koupání jsem byla naprosto marná, protože v porodnic jsem Medu zapůjčila pediatričce pro účely instruktáže novopečeným maminkám. Přišlo mi to tehdy “výhodné”, ale o to víc jsem doma tápala, jak “to” poprvé zvládnout. Dobře promyslete, kam miminko položíte, až jej vyndáte z vaničky. Nezapomeňte, že NIKDY nesmí zůstat bez dozoru. Nikdy nevíte, kdy se poprvé rozhodne miminko otočit. Jeho první převalení byste si pak dlouho vyčítali. Konec moralizování, pardon.

Co se mi ještě osvědčilo řešit dopředu:

  • Navařit si do mrazáku, hlavně vývary. Pro nešikové hospodyňky, jako jsem já, doporučuji zaúkolovat někoho z příbuzenstva. Mně vozila moje mamka po celých šest měsíců každou neděli litrovou bandasku s polévkou. Chtěla mě podporovat v kojení, a kvalitní jídlo je pro energii a tvorbu mateřského mléka dost zásadní.
  • Nakoupit si zásoby (nejen) plen na několik měsíců dopředu, samozřejmě v akci 🙂 To poslední, co chcete v šestinedělí řešit, jsou nákupy.

A na doporučení kamarádky mám za úkol zmínit, že ač se jakkoliv připravujete POUZE na variantu zcela přirozeného porodu, připusťte si alespoň na 1 %, že může nastat náhlá komplikace, která vyústí v císařský řez. Ona se totiž zcela nečekaně octla na 3 dny na JIP, kde měla s sebou pouze kabelku, kterou si brala na porodní sál. Ochota sestřiček hledat a otevírat její lodní kufr, který si nabalila s sebou do porodnice na celou dobu pobytu (nejen kvůli pouzdru na kontaktní čočky), byla bohužel na nule. Takový scénář si asi opravdu nikdo nepřeje, ale někdy je lepší být připravena na nejhorší.

Na závěr vás, pro trošku pozitivnější zakončení, nasměruji na zhodnocení pořízené výbavičky nebo případně na “základy šatníku pro miminko“, o kterých jsem už psala před pár měsíci.