–článek je aktualizovaný pro rok 2022, nové verzi se plánuji věnovat v letošním roce 2024, děkuji za pochopení!–

Téma, do kterého se mi moc nechtělo. Sama totiž využívám posledních x let pouze fakturaci. Na dohody (DPP a DPČ) jsem pracovala naposledy na střední škole nebo možná při začátku bakalářského studia. A od té doby se podmínky dohod poměrně dost změnily.

Kdo by si chtěl počít něco osobnějšího, z loňska tu můžete najít i článek „Žebříček nejhorších brigád, které mě přesvědčily studovat“. Všechny tyhle brigádky byly na Dohodou o provedení práce.

A teď k tomu užitečnému:

Jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ?

V obou případech jde o zaměstnání podle Zákoníku práce, ale jedná se o práci konanou mimo pracovní poměr. Obě dohody musí být uzavřeny písemně, jinak neplatí. Vypsán musí být pracovní úkol, odměna, pracovní doba, a na jak dlouho je dohoda uzavřena (může být samozřejmě na „neurčito“). Ani u DPP, ani u DPČ není zkušební doba a nemáte nárok na žádné odstupné.

DPP = DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE

  • Rozsah práce na DPP může být maximálně 300 hodin v kalendářním roce. Do 300 hodin se započítávají všechny dohody uzavřené u stejného zaměstnavatele.
  • Raději opakuji, že u DPP není žádná zkušební doba, ani nárok na odstupné a může být ukončena kdykoliv bez udání důvodu – z obou stran.
  • Při výdělku do 10 000 Kč měsíčně se z DPP neodvádí sociální (SP) ani zdravotní pojištění (ZP). Vydělat nad 10 000 Kč na základě DPP samozřejmě můžete, ale váš výdělek bude podléhat SP a ZP ve stejné výši jako u pracovního poměru. Příjmy z různých dohod u stejného zaměstnavatele se opět sčítají, takže to nelze obcházet uzavřením více různých DPP.
  • Pro příklad uvedu konkrétní čísla. VŽDY za předpokladu, že podepíšete „růžové prohlášení“ = Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na základě kterého zaměstnavatel určuje, zda vám bude srážet daňovou zálohu, nebo vám srazí konečnou srážkovou daň. U výpočtů nezohledňuji počet dětí, ani případnou invaliditu nebo denní studium:
  • Pokud si vyděláte 9 900 Kč, dostanete 9 900 Kč čistého. 
  • Při výdělku 10 000 Kč, obdržíte 10 000 Kč čistého. “Čistého = hrubého” je díky slevě na poplatníka (2 570 Kč měsíčně), nikoliv kvůli tomu, že byste příjem nedanili. Je sražena 15% daň z příjmů, ale díky této slevě, to vyjde stejně. 
  • Při výdělku 10 001 Kč si vyděláte už jen 8 899 Kč (451 Kč padne na ZP placené zaměstnancem, 651 Kč na SP placené zaměstnancem, daň z příjmu pokryje sleva na poplatníka). 
  • 16 200 Kč (= výše minimální měsíční mzdy pro rok 2022) hrubého je 14 418 Kč čistého.

DPČ = DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

  • U DPČ se neřídíme omezením 300 hodin za kalendářní rok, ale omezením 20 hodin týdně.
  • DPČ je možné na základě domluvy ukončit k domluvenému dni nebo ji může jedna ze stran zrušit s 15denní výpovědní lhůtou. Lhůta se počítá ode dne, kdy byla výpověď doručena 2. straně.
  • Při výdělku do 3499 měsíčně se z dohody o pracovní činnosti neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Vydělat nad 3 499 Kč si na DPČ také samozřejmě můžete, ale váš výdělek bude podléhat SP a ZP ve stejné výši jako u pracovního poměru. Pro příklad opět uvedu konkrétní čísla (znovu za předpokladu, že podepíšete „růžové prohlášení“):
  • Měsíčně: 3 499 Kč hrubého je pro vás 3 499 Kč čistého (15% daň z příjmů vychází sice 525 Kč, ale díky podepsanému prohlášení dostanete od státu slevu na poplatníka 2 570 Kč, která daň zcela pokryje). 
  • 10 001 Kč hrubého je to pro vás 8899 Kč čistého.
  • 16 200 Kč (= výše minimální měsíční mzdy pro rok 2022) hrubého je 14 418 Kč čistého. 

#mazanytip: Podle čeho vybírat?

Každému je nyní už jasné, že pokud se vejdete do 300 hodin ročně a 10 000 Kč měsíčně, jednoznačně vyhrává DPP. Pokud je hodin více, je rozhodnuto o DPČ.  Nicméně výše zdanění (15 %) je v případě obou dohod totožná. A při podpisu “růžového prohlášení” máte v případě obou dohod nárok na stejnou výši slevy na poplatníka (měsíčně 2570 Kč).

Pro kompletnost uvádím, že sazba ZP, kterou platí zaměstnanec je pro rok 2022 4,5 % a sazba SP je 6,5 %, celkem tedy 11 %, oboje z hrubé mzdy. 

A CO FAKTURACE?

Zastřešení přivýdělku formou fakturace se dá zvážit, pokud se bavíme o podnikání (= soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku), ne o závislé činnosti (= zaměstnání).

Fakturovat můžete jako osoba samostatně výdělečně činná (= osvč). V případě souběhu podnikatelské činnosti se zaměstnaneckým poměrem, pobíráním peněžité pomoci v mateřství či pobíráním rodičovského příspěvku, budete v kategorii „osvč vedlejší“. Vysvětlení všech výhod (z mého pohledu) najdete ve starším příspěvku tady.

Z finančního hlediska nás zajímá hlavně kouzelné slovní spojení „rozhodná částka“. Ta pro rok 2022 byla stanovena státem na 93 387 Kč. Pokud se s ročním výdělkem (příjmy minus výdaje) vejdete pod rozhodnou částku, odvedete pouze minimální zdravotní pojištění ve výši 13,5 % ze základu daně. SP vám bude odpuštěno, respektive vyjde 0 Kč.

Modelový příklad fakturace podle M.M.

M.M. si vypočetla, že pokud za rok 2022 vyfakturuje 233 400 Kč, od kterých odečte paušální výdaje ve výši 60 %, do limitu se stále vejde.
233 400 Kč – 60 % z 233 400 Kč => 233 400 Kč – 140 040 Kč = 93 360 Kč
93 360 Kč < rozhodná částka 93 387 Kč.
Jediný odvod by v případě tohoto „limitního výdělku“ (tak to bych to nazvala pracovně já), kdy se vejdeme těsně pod rozhodnou částku, by bylo roční zdravotní pojištění ve výši cca 6 298 Kč (možná nemám výsledek na koruny přesně, protože jsem nebrala v potaz případné zaokrouhlování).

Samozřejmě vždy záleží na druhu podnikatelské činnosti, která určuje procentní výši paušálních výdajů. To je potřeba si kdyžtak prověřit. Klíčová slova: „sazba paušálních výdajů“ nebo „výdajový paušál“ jsou k vašim službám na Googlu :).

PRÁCE NA ZKRÁCENÝ ÚVAZEK a její případné úskalí

Rozhodně nejsem odborník na pracovní právo, na VŠE jsme sice v rámci vedlejší specializace na to měli jeden samostatný předmět, ale až tolikrát jsem v zákoníku práce bohužel nelistovala :).

  1. Pokud si budete na částečný úvazek přivydělávat u dosavadního zaměstnavatele,
    a máte stále trvající i původní smlouvu, PPM s dalším dítětem bude stejná jako s přechozím, pokud stihnete nástup na mateřskou do 4 let věku staršího dítěte.

ČSSZ: „Pokud je matka na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 4 let jeho věku a má platnou pracovní smlouvu, ze které jí vznikl nárok na první peněžitou pomoc v mateřství, vznikne jí nárok na tuto dávku i v souvislosti s dalším těhotenstvím. Nově se zjišťuje i denní vyměřovací základ (DVZ) pro výpočet dávky. Pokud k nástupu na dávku dojde do 4 let věku předchozího dítěte u stejného zaměstnavatele, porovná se nově zjištěný DVZ s DVZ, který byl použit pro výpočet předchozí PPM. Pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se použije vyšší denní vyměřovací základ. „

2. Pokud už ale nemáte trvající pracovní smlouvu (např. byla jen na dobu určitou) a v průběhu rodičovské nastoupíte na zkrácený úvazek (jedno zda k původnímu nebo novému zaměstnavateli), bude se vám vypočítávat případná další PPM z onoho zkráceného úvazku, i když stihnete další nástup na mateřskou do 4 let věku dítěte.

JAK OVLIVNÍ VÝDĚLKY DAŇOVOU SLEVU NA MANŽELKU?

A raději ještě mrkněte na článek o slevě na manželku, ať máte kompletní přehled o tom, kolik se vám opravdu vyplatí za rok vydělat:).