Své výdaje si zapisuji do aplikace už dva roky, konkrétně od ledna 2020. Prvních pár měsíců mi to dávalo opravdu velký smysl. Chtěla jsem si nanečisto vyzkoušet, jestli po porodu zvládnu hospodařit pouze se státním příspěvkem ve formě peněžité pomoci v mateřství, a později s rodičovským příspěvkem. V obou případech se totiž jednalo o mnohem menší disponibilní příjem, než jsem byla před porodem zvyklá. Uvažovala jsem rozpočet 20 000 Kč, za předpokladu že nebudu nějakou dobu vůbec pracovat.

Mým základním pravidlem pro hospodaření, už od první brigády, je neutratit víc, než vydělám. V rámci podnikání to mám nastavené pro ten daný rok, ale snažím se pravidlo dodržovat i na měsíční bázi, a díkybohu se mi to vždy daří. (Tedy vyjma měsíce nákupu nemovitosti nebo auta.

Nevzdávejte to!

Už v průběhu loňského roku jsem chtěla zapisování útraty vzdát. Pro přehled mi pár zkušebních měsíců stačilo, ale zároveň mě lákala představa komplexního obrázku o hospodaření za celý kalendářní rok. Nakonec ale možná ani rok 2021 nebude tím posledním, kdy každý téměř každý den otevírám Spendee. Baví mě porovnávat jednotlivé měsíce, pozorovat výkyvy a vyhodnocovat, co bych v příštím roce mohla udělat lépe.

Krom prvního měsíce, kdy jsem se vědomě snažila o naprostou minimalizaci útraty, abych si pro klid duše vyzkoušela, za kolik nejméně umím žít, jsem se v dalším období nijak extra neomezovala. A jen překlápěla cifry z účtenek do digitální podoby. Věděla jsem, že si takové chování mohu dovolit, neboť jsem po většinu roku 2020 a celý rok 2021 každý měsíc navíc pracovala, a teda měla i extra příjem nad rámec státní podpory. Nebojím se přiznat, že podporu od státu jsem vždy utratila celou :D.

Pro představu přidám pár grafů. S ohledem na soukromí nebudu psát žádné konkrétní částky, ale použiji procenta.

V roce 2020 bych to bývala mohla zvládnout i lépe:

Skladba mých osobních výdajů v roce 2020 – printscreen z aplikace Spendee
  1. 20 % rozpočtu padlo na oblečení, boty a doplňky. Položek to sice bylo na moje dřívější shopaholic poměry pomálu (32 transakcí), zato celkem drahé (např. šperk, zimní bunda, abych přežila mrazy s kočárkem na čerstvém vzduchu, nebo dvoje slowfashion šaty uzpůsobené na kojení).
  2. příčka patří výdajům za Medu (70 transakcí, váhově 17,5 % ročních nákladů). Bohužel jsem po skončení prvního lockdownu nezvládla pokračovat v látkování, takže významnější částka padla i na jednorázové pleny. Největší částka z mé peněženky padla na pokračovací péřovou zavinovačku. Kočárek a autosedačku totiž platil manžel, takže tyto položky vedu mimo aplikaci, v Google Sheetu se všemi ostatními nákupy dětské výbavičky.
  3. 130 transakcí (15 %) za nákupy jídla v obchodě, což vychází na návštěvu supermarketu nebo objednávku na rohlíku každý třetí den.
  4. Bydlení (9 %). Možná překvapivě až na 4. místě. Ale bydlíme ve vlastním a zbývající splátky na hypotéku jsou zanedbatelné.
  5. 99 x jsem v roce 2020 platila za jídlo v restauraci nebo kavárně ( téměř 7 %). Na to, že vysedávání na kávičkách doba moc nepřála je to celkem slušné :).
  6. Auto sice stálo skoro celou dobu v garáži, v polovině roku navíc putovalo zpět k leasingové společnosti, přesto mě stálo 6,6 % celkových výdajů.
  7. 18 transakcí & 6 % na dárky
  8. 22 transakcí & 5,7 % za drogérii
  9. 12 x jsem platila paušál a internet, jak nečekané.
  10. Top 10 uzavírají osobní náklady na péči (kosmetika mimo drogerii, mani, pedi, kadeřník). Celkově 3 %. Můj pocit, že na sebe nemám moc času se docela i potvrdil :D.

Co do aplikace nezapisuji?

Daňové odvody, odvody na sociální a zdravotní pojištění do aplikace nezadávám. O tom si vedu velmi podrobný přehled ve “fakturační tabulce”. Trošku smutně na mě působí, že v roce 2020 se výdaje za zábavu a cestování nevešly do prvních deseti položek = jednoduše, protože jsme nikde mimo ČR loni nebyli.

Původní plán byl v roce 2021, ostatně jako každý rok, víc šetřit. Neustále se obávám, že přijdou nějaké horší časy. Což podle mě už právě v roce 2020 přišly, a dalo se to zvládnout. Takže u mě žádné velké omezování nakonec nenastalo.

2021:

Graf vychází trošku zkresleně z důvodu nákupu auta. Na upřesněnou – zadávala jsem polovinu pořizovací ceny vozu, protože na druhou část mi přispěl manžel. Určitě se dá namítat, že tímto způsobem se dá těžko porovnávat hospodaření s někým dalším. O to ale mně rozhodně nejde. Stejně tak se ani nesnažím o komplexní sledování rodinného rozpočtu. Ač vím, že v závěru s manželem platíme každý cca stejně. Holt moje nákupy za oblečení a doplňky to slušně dorovnávají.

Skladba mých výdajů za uplynulý rok:

Skladba mých osobních výdajů v roce 2022 – printscreen z aplikace Spendee

  1. Nejdražší položkou a zároveň i celkovou kategorií bylo auto, zimní pneu a povinné ručení. Rostoucí ceny pohonných hmot významnosti této skupině nákladů také slušně dopomohly. (35 %, 22 transakcí – započítávám větší polovinu ceny vozu, povinné ručení, zimní pneu, tankování a poplatky za parkování).
  2. Nebýt nákupu soukromého vozítka, opět skončí oblečení jako první. Bez většiny nového oblečení/ bot/ doplňků bych se samozřejmě obešla. Na druhou stranu 33 transakcí MI nepřijde až tak moc. (Ehm, 18 % z celkového ročního rozpočtu už trošku jo.) Nejvýznamnější položkou je opět šperk od Kadaníka (pořízený za odměnu sama sobě), už klasicky kabelka, a celkem překvapivě nákup na Sayu (to byla i pro mě drahota). O nákupech materiálních věcí už ale přemýšlím mnohem víc než dřív, takže žádného za uplynulý rok nelituji. Líbí se mi pravidlo, že pokud věc stojí víc než 1000 Kč, nechám si 24 hodin projít hlavou, zda “novou /další……” opravdu musím mít. Záměrně nepíši, zda věc potřebuji. Protože to by odpověď byla trošku jiná 🙂 Takže tady je určitě na čem pracovat, vím! Na 1 rok bez nákupů to ale bohužel stále nevidím. Nemám tak silnou vůli, abych takové předsevzetí dodržela.
  3. Třetí největší celková útrata padla za Medu, pro rok 2021 to bylo 88 transakcí. (Vyzdvihla bych několikery kožené boty, měsíční zásoby plen, měsíční balení umělého mléka – od 14. měsíce už se totiž Meda nechtěla kojit. Jako správný #kolenovrt bych byla bývala pokračovala.) Významný podíl má i 2. autosedačka a lekce plavání. Školné v jesličkách si do Spendee vůbec nepíši, protože to půjde celé do daní jako sleva za umístnění dítěte.
    Kategorie s ikonkou dudlíku mi zabrala necelých 13 % a ty následující už jsou všechny pod 7 %.
  4. Bydlení. Ne kvůli provozním nákladům, ale kvůli investici do venkovních žaluzií na Medušky pokoj. Mám to štěstí, že mohu napsat, že za vlastní bydlení dávám(e) jen 6,8 % ročního rozpočtu.
  5. “Nákupy jídla v obchodě” 103x. Ač jsem velkou část přesměrovala na Rohlík, kde máme zapamatovanou manželovu kartu, nákupům se přes den prostě nevyhnu.
  6. V restauracích a kavárnách mám, pro mě rekordních, 140 plateb. Vysvětluji si to hlavně prací v kavárně, kde trávám pracovní čas, když je Meda vedle v dětské skupině. Dovážek teda taky nebylo v průběhu roku rozhodně málo. Tady je to trošku na pováženou, že za jídlo v obchodě to vychází na 5,1 % a za hotové 4,7 %, takže téměř stejně. Pokud bych to sčítala, tak stravování vychází na 10 % rozpočtu.
  7. Do top 10 se tentokrát dostala i kategorie “Other”, tam řadím nákupy do domácnosti – nový parní generátor na žehlení, tyčový mixér, sonický kartáček, AirPody, květináče (ano, nově se pokouším se o pár pokojových rostlin:D).
  8. Vzdělání – platba poslední týden psychoanalytického výcviku a knížky.
  9. Dárky pro ostatní (mimo Medu).
  10. A i letos je poslední kategorií, která stojí za zmínku “osobní péče”. Nakonec jsem ráda, že se sem tato skupinka vůbec vešla, a hlavně že jsem (si) nějaké peníze a čas na péči o sebe věnovala.

A to je konec mojí mateřské a rodičovské.

Dá se říct, že roky 2020 a 2021 plně pokrývají mojí mateřskou i rodičovskou dovolenou. Oficiálně, ani neoficiálně jsem ale bohužel žádnou dovolenou jako osvč neměla. Od ledna 2020 mi náležela od státu peněžitá pomoc v mateřství a od srpna 2020 pak rodičovský příspěvek. V září 2021 jsem si pak přes datovou schránku rozložila posledních pár měsíců RP na malé částky, abych si zajistila status státního pojištěnce, a zároveň vedlejší osvč.

Z hlediska sledování výdajů na mateřské & rodičovské mám tak splněno a vyhodnoceno.

Poslední dny roku 2021 znovu zvažuji, jestli přeci jen TEĎ není ten správný čas, zkusit výzvu “one year without shopping”. Rozhodně mám k jejímu splnění blíž než kdy jindy, ale 30 materiálních věcí se ani náhodou neblíží k nule, takže moje cesta k opravdovému minimalismu ještě nejspíš pár let potrvá.

Vedete si podobrný přehled? Nebo víte alespoň za co nejvíce útrácíte – celkově? A jaká byla vaše nejvyšší útrata za loňský rok?